Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy

Významný český historik doc. Karel Jech přichází s ucelenou publikací o tom, proč, v jakých souvislostech a jakým způsobem u nás probíhala kolektivizace zemědělství a také proč se nevyhnula řadě činů proti lidskosti. V úvodu jsou připomenuty krušné, ale i slavné doby sedláků a rolnického lidu, zejména tvrdý režim nevolnictví a roboty, proti nimž dovedla vesnice nejednou účinně povstat. V hlavní části autor pátrá po tom, proč se na začátku padesátých let minulého století československé zemědělství odklonilo od své letité minulosti a nechalo si vnutit cizorodý model zkolektivizovaného hospodaření podle stalinského vzoru uplatňovaného nevybíravými metodami od třicátých let v SSSR.

Rozsáhlé využití ústředních a místních archivů umožnilo vystihnout podstatné rysy totalitního řízení zemědělských činností, ovládání vesnického života, nátlaku na postoje a rozhodování zemědělců, metody represivního a donucovacího působení tam, kde nestačilo přemlouvání a přesvědčování. Podrobně je zdokumentován vývoj mocenského monopolu KSČ v zemědělství, výlučné postavení odborně nekvalifikovaného stranického aparátu a zejména také zastrašovací a donucovací aktivity Státní bezpečnosti.

Dosud nejrozsáhleji je zmapována smutně proslulá Akce K(kulak), v jejímž průběhu byly stovky selských rodin vyhnány ze svých domovů, zbaveny polí, strojů, hospodářských budov a zvířectva, vysídleny bez možnosti návratu na podřadné práce do cizího prostředí, hospodáři skandalizováni jako škůdci a nepřátelé, uvězněni a nasazováni na nejtěžší a zdraví škodlivé práce.

Knížka dospívá k závěru, že malozemědělci ztratili kolektivizací možnost dál soukromě hospodařit. Selský stav byl výrazně zredukován a oslaben, nikoliv však zcela zlikvidován a vykořeněn. Ve zmodernizovaných farmách a statcích hledá svoje nové uplatnění na úseku soukromého zemědělského hospodaření a podnikání a jako významná součást středního stavu společnosti.