Svatá Františka Římská

Po ztrátě synů a manžela přijala úděl vdovy. Její dřívější palác se proměnil v útočiště chudých a nemocných. V době, kdy Řím strádal politickými spory a lidé houfně umírali na mor, s diskrétní „aristokracií ducha“ slouží nejzapomenutějším. Vnitřně strádala papežským rozkolem a obětovala se za sjednocující koncil, který by vyhojil rány církve. Nepřekvapuje, že je nazvána patronkou Říma. Je osvědčenou přímluvkyní za ty, kteří si zoufají nad ztrátou majetku a jsou nuceni žít v nespravedlnosti.